Srdečně vás zdravím přátelé,tento víkend jsem strávila s nádherně poetickou a zároveň děsivě realistickou knihou Zlodějka knih. Na jejím konci a ještě půl hodiny poté jsem ji pěkně obrečela. Ikdyž to tedy byl těžký a intenzivní prožitek – připomněl mi, jak je důležité: 1. neuzavírat se ve svém světě, zajímat se a pomáhat si (protože lhostejnost je kolikrát stejná jako podepsat nad...
Krásný den přátelé 🙂 Na konci této online éry jsem našla parádní místečko na horách, které mě inspirovalo k natáčení videí. Nachází se skoro na vrcholku hory a hned pod ním je nádherná studánka. Každé natáčení je tak spojeno s výšlapem, což mě jen těší 🙂 a věřím, že ikdyž se můžeme stýkat, nějaká videjka s jógou „na doma“ vám přijdou vhod. Rozhodla...
Už dlouho jsem nenapsala žádný článek a pomalu i facebook už se mnou přestal počítat 😀 mohlo by se zdát, že nic nedělám, ale něco se pořád děje, jen to moc „nehážu“ do světa a tvořím pro komunitu kolem. Tento článek ale píšu, protože vám chci dát vědět, jak se mám a taky, že jsem zde i pro vás a čeho se...
Srdečně vás všechny zdravím, věřím, že jste se již aklimatizovali na novou situaci a posílám pár jógových tipů, co v karanténě 😀 Ačkoli mě karanténa odstřihla od práce, beru to jako příležitost dostat se k věcem, na které obvykle nezbývá tolik času. Postupně dělám generální úklid celé domácnosti a protože jsem loni začala se studiem sanskrtu a s hraním na piano, rozhodně se...
Už více půl roku mám doma vypůjčené z knihovny téměř všechny její knihy, přečetla jsem je všechny snad během jednoho měsíce a pořád jsem si říkala, že je nemůžu jen tak vrátit, že vám z nich musím něco napsat a paní Mílu tím připomenout. Samozřejmě ani ne tak paní Mílu, jako samo vědomí, které skrze ni promlouvá.
Jméno tohoto učitele jste možná neslyšeli, ale myslím, že některé z jeho žáků byste znát mohli. Říká vám něco Ram Dass, Krishna Dass nebo Jai Uttal? Ti všichni jej označují za svého guru, jim všem setkání s ním změnilo život. A nejen jim, ale i stovkám dalším. Pojďme se teď nachvíli ponořit do příběhu o Maharadžim (jak jej nazývají jeho žáci.)
Tenhle článek mám v sobě již dlouho a právě kvůli mému cestování se na svět dostává až teprve dnes. Podle Willa Bowena ze Světa bez stížností bychom se měli vyvarovat ironii. No a protože to zatím nedávám, a protože to není v psaném textu cítit, přečtěte si nadpis znovu s ironickým podtónem nebo otazníkem na konci.
Mohlo by se zdát, že tato dvě slova nejdou dohromady, v posledních letech ale objevuji, že moje “práce” je mojí přirozeností a často se věnuji pracovním věcem i na cestách. Pokud vaše práce vyžaduje kreativitu, tak právě cesta může být dobrý stimul, který ji probudí, pokud zrovna spí na vavřínech.
Po dlouhé době se mi dnes opět podařilo vystoupit ze svého příběhu a vstoupit do již prožité cesty na sever Indie. Hodně z vás se ptalo, jak to dopadlo s batohem a vůbec. Když člověk u něčeho napíše první díl, nějak se logicky očekává další. A tak logicky, po pár měsících, vás nechám nahlédnout dále do naší severské cesty. Kdo jste nečetli, jak to všechno...
Dneska ráno mi vyskočilo jedno „neblahé video“ – možná ho TADY uvidíte, možná ne, je totiž z facebooku a já nevím, jak se to vlastně sdílí mimo facebook. Každopádně je na něm žena, která pluje a chodí po ostrově odpadků v moři.
