Probuzení: Neem Karoli Baba

28.3. 2019Monika Winklerová312x

Jméno tohoto učitele jste možná neslyšeli, ale myslím, že některé z jeho žáků byste znát mohli. Říká vám něco Ram Dass, Krishna Dass nebo Jai Uttal? Ti všichni jej označují za svého guru, jim všem setkání s ním změnilo život. A nejen jim, ale i stovkám dalším. Pojďme se teď nachvíli ponořit do příběhu o Maharadžim (jak jej nazývají jeho žáci.)

S jeho jménem jsem se poprvé setkala před lety, už ani nevím, jestli skrze Ram Dasse nebo Krishna Dasse. (Pro vás co nejste zběhlí v těchto Dassech: ten, co se jmenuje Ram je spisovatel, řečník, učitel meditace a ten druhý, se jménem Krishna je hudebník – třeba si poslechněte tuto píseň, kterou ostatně věnuje právě svému guru Maharadžímu).

Už tehdy si vzpomínám, že jsem strávila pár dní u počítače a fascinovaně hltala všechny povídání a příběhy, které s ním byly zaznamenány. Vypadá jako takový milý dědeček zabalený v kostkované dece. Potkat ho tady u nás na ulici, máte ho za bezdomovce, čímž on ostatně většinu svého života také byl. Teprve v pozdějším věku se zdržoval ve svém ashramu v Kainchi nebo u svých oddaných.

V Indii jsou ale lidé, kteří se rozhodnou žít bez majetku, domova, rodiny a kariéry, vnímáni jako světci, kteří se zřekli světa za účelem poznání pravdy.

Zatímco na druhém konci světa

Tak žil v Indii Maharadži a na druhém konci planety v Americe ztracený Richard Alpert, profesor filozofie, který hledal cestu k pravdě skrze experimenty s LSD. Jednoho dne se sbalil a se zásobami LSD odjel do Indie, hledat někoho, kdo mu vysvětlí, o co tady jde. Kdo ho naučí, jak v tom stavu být stále, nejen po požití drog. A koho myslíte že nakonec potkal? Maharadžiho, který spolykal (nebo vypil, už nevím) čtyřnásobnou dávku LSD jako by nic 😀

O Richardově setkání s Maharadžim se dočtete už v jeho kultovní první knize “Buď tady a teď.” Ačkoli měl od počátku nedůvěru a považoval se za bezvěrce, záhy pochopil, že Maharadží je jeho mistr. Maharadži totiž podle vyprávění desítek svých žáků měl takový dar, že viděl minulost, budoucnost i přítomnost – četl vaše myšlenky, odpovídal vám na ně a věděl o vás vše. Stejně tak se Richardu Alpertovi zastavil svět, když mu Maharadži přesně řekl, na co myslel včera v noci a na co zemřela jeho matka.

Zdá se to jako maličkost? Představte si, že se setkáte s někým na druhém konci světa, kdo do vás takhle vidí a ví věci, o kterých jste třeba nikomu neřekli? Značně to zahýbá s vaší představou o povaze světa, a tom, co je a není možné… Že možná je ještě jiná “dimenze” reality, do které nemáte přístup.

Richard Alpert, který už tehdy plánoval odjet z Indie, musel zůstat. Maharadži se stal jeho guruem a on se stal Ram Dassem. Poté, co se svým mistrem strávil dost času, vrátil se na západ a přirozenou postupnou cestou začal šířit poznání, kterého se mu v Indii dostalo. Pořádal přednášky, na které chodilo stále více lidí a on jim předával duchovní praktiky, které se v Indii naučil.

Ram Dass a Maharadži

K čemu vedl Maharadži své žáky

Aby však nedošlo k omylu, Maharadži byl mistr, který neučil žádné techniky. S ním se jenom pobývalo, povídalo, zpívalo. On však nikdy nikomu nic nevysvětloval, stačila jeho přítomnost, někdy dotek, někdy rána. S každým komunikoval jinak podle jeho potřeby. Nebyla ale žádná společná technika nebo praxe, jíž by se věnovali, kromě zpívání bhajanů.

Maharadži kolem sebe šířil lásku, hravost a radost. Když byl někdo moc vážný nebo meditoval, leckdy schytal nějakým ovocem nebo si z něj utahoval.

Maharadži Ram Dassovi zákazal o něm mluvit, což se ale ukázalo jako nemožné a tak se v Ram Dassově knize, kromě spousty věcí z jógy, dočtete také o jeho setkání s Maharadžim, spolu s jeho fotkou. Na základě Ram Dassových přednášek ještě před tím, než vyšla kniha, začala vznikat komunita v New Hampshire na zahradě u jeho otce, kde tehdy Ram Dass žil. A kromě místa si tento příběh umístíme i v čase – byla to americká šedesáta léta.

Amerika se stěhuje do Indie

Spousta z těchto lidí, která tehdy žila na Ram Dassově zahradě, nebo jej navštěvovala, se časem vydala do Indie. Někteří spolu s Ram Dassem, jiní na vlastní pěst, a ještě mnoho dalších po vydání Ram Dassovy knihy. Byli to tehdejší hledači Pravdy, kteří hledali odpovědi na základní otázky a hledali způsob, jak vlastně žít v dnešním světě, když původní hodnoty generace jejich rodičů se zdály prázdné a neživé.

Příběhy těchto lidí si můžete přečíst v knize “Miluj každého”, která vyšla v loňském roce a je právě takovou sbírkou příběhů této rozsáhlé komunity, která v tomto “muži v dece” našla svého gurua, který zcela změnil jejich pohled na svět a život.

Dodnes se nachází spousta lidí, ke kterým promluví Maharadžiho fotka, i mě to k němu již několikrát hodilo. Třeba i touto knihou, která se nějakým omylem dostala mezi objednané knihy o hinduismu. Ale mezi ty slavnější, kteří se na Maharadžiho odkazují, patří třeba Julia Robert nebo Steve Jobs.

Zamotané klubko lidských osudů

Do jaké míry nás ale omezuje čas a prostor a jak moc jsme připoutaní k tomu aktuálnímu příběhu, který žijeme? Nevytváří tyhle hranice náhodou jenom naše mysl? A někdy, když se přirozeně otevřou, je racionální mysl razantně zabouchne – buď tady a teď. “Tady a teď” může být ale mnohem obsáhlejší než rovina našeho osobního příběhu a věcí jež nás obklopují.

Jsou lidé jako tento mistr, kteří vidí minulost i budoucnost. A za tímto člověkem na konci 60 a začátku 70 let odletěla značná část “generace hipís” a našla v něm svého mistra. Zpívali mantry a indické písně a v komunitě jeho žáků našli svou druhou rodinu, na druhém konci světa. A popisují to jako svůj návrat domů.

Zažili jste někdy ten pocit, že ikdyž někoho vidíte poprvé, jako by jste ho znali věky? Spojuje nás víc než ten jeden současný příběh, možná jsou za ním stovky setkání. A i ta se vejdou do “tady a teď”, předtím než tam vstoupí mysl přípoutaná k hodnotám jako je místo, čas, hmota.

Jaké bylo třeba vaše první setkání s jógou, mantrami nebo návštěva Indie? Pro mě to bylo právě jako návrat domů. Nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem poprvé uslyšela CD Raviho Shankara Chants of India. Něco tak známého. A stejně tak tomu bylo u prvního zpívání manter na hodině – dělo se to samo, jako bych to dělala odpradávna.

Nejen hodný dědeček

Jak jsem už psala, Maharadži nedělal přednášky a ke každému se choval jinak. Zajímavé je, že ikdyž byl na mnohé přísný, všichni popisují, že za tím vším cítili, co předtím ještě nikdy – bezmeznou lásku a přijetí. A proto chtěli, kdykoli mohli, být v jeho přítomnosti, kterou vnímali jako očistnou a oživující. Byl středobodem života svých žáků a když v roce 1974 zemřel, pro mnohé z nich nastalo období temna, jako by slunce zhaslo a některým trvalo roky než to dokázali přijmout.

Zajímavé je také Maharadžiho předsmrtné prohlášení: “opouštím centrální věznici.” Takový trošku jiný pohled na smrt, že? 😀

Maharadží byl pro své žáky ztělesnění Boha, některými považován za inkarnaci Hanumána, který je s ním nejčastěji spojován. Mnoho z nich popisuje, jak bylo v jeho přítomnosti svědky zázraků, jak předpovídal a řídil jejich životní osudy, které, ikdyž to tak třeba dlouhou dobu nevypadalo, se nakonec ubíraly právě směrem, o kterém hovořil.

Každý z nich o něm vypráví jiný příběh, každý dostal to, co potřeboval. Některé žáky odmítal, často nechtěl vidět celou skupinu, přesto byl pro všechny ztělesněním lásky a dobra. Jeho učení bylo jednoduché: “Miluj každého, nakrm každého a pamatuj na Boha.”

Cesta služby, lásky a oddanosti

Pokud k něčemu vedl svou skupinu, tak to nebyla meditace, ale opakování Božího jména (mantra džapa, u Maharadžiho bylo nejčastější mantrou Ram), zpívání ve jménu Boha (kirtan) nebo odříkávání 40 veršů Hanuman Chalísy (modlitby k Hanumanovi). Nic víc, nic míň. To, co předával bývá nazýváno jako cesta srdce, lásky a oddanosti (bhakti).

A na závěr aspoň malá ukázka z této knihy příběhů, kde by se toho dalo vybrat spoustu. Ale přečtěte si ji sami, má skoro 500 stran, ale dáte ji na jeden dech.

Jednou jsem slyšel, jak se někoho z Ameriky zeptal: “Proč medituješ?”

“Chci se dostat k Bohu.”

“Proč se k němu chceš dostat?” Zeptal se. “Víš, to je ono. Tady a teď. Neexistuje žádné jiné místo nahoře. Je tvým úkolem udělat z tohoto světa ráj pro všechny.”

Fotografie z webu: https://bemore-travel.com/neem-karoli-baba/

Monika Winklerová
Monika Winklerová je hlavní autorkou a "programátorkou" tohoto webu. Věnuje se výuce různých jógových stylů - od dynamické Ashtanga vinyasa yogy až po klidnou Yin yogu. Je učitelkou Rádža jógy (200 hod., ČR), Ashtanga Vinasa yogy (200 hod., Indie), Hatha Yogy (200 hod., Indie) a Yin Yogy (100 hod., ČR) Posledních pět let se věnuje pořádání vlastních kurzů, workshopů a pobytů všude po světě. Co ji k józe přivedlo a jak jóga změnila její život, si můžete přečíst v jejím příběhu. >>
Komentáře