Yogas Chitta Vrtti Nirodhah

20.2. 2017 Monika Winklerová 2098x

V této sútře nás Patanjali seznamuje s podstatou a cílem jógy. Pro zapáleného studenta by tato sútra mohla být dostačující, protože ostatní sútry pouze osvětlují její význam. Jestliže člověk dokáže zastavit neustálý pohyb své mysli a má ji zcela pod kontrolou, tak dosáhl cíle jógy. Právě na této kontrole je založená celá jóga. Patanjali nám dává definici jógy a zároveň návod: „Když se naučíš kontrolovat svou mysl, zažiješ stav jógy.“

Jóga je zastavení změn mysli.

Yogas – jóga
chitta – mysl
vrtti – změna
nirodhah – držet pod kontrolou, zadržet, zkrotit, potlačit

Nyní se podíváme na význam jednotlivých slov této sútry. Slovo jóga se překládá jako “jednota” a vykládáme je zde ve smyslu – „zážitku – vědomí jednoty – jógy“, tedy  “já jsem vše a vše je já”, kterého dosáhneme kontrolou naší mysli.

Chittam je soubor naší mysli. Abychom správně rozuměli tomu, co Patanjali nazývá myslí, měli bychom vědět, že slovo chittam zahrnuje více úrovní.

  • Základní mysl se nazývá ahamkára, jedná se o naše ego, pocit „já“.
  • Z tohoto pak vyrůstá intelekt, nebo také rozlišovací schopnost, kterou nazýváme buddhi.
  • Další úrovní je manas, část mysli, která skrze smysly ovládá přání a touhy.

Abychom tomuto lépe porozuměli, uveďme si krátký příklad. Sedíte o samotě a užíváte si klidu. Znenadání ucítíte příjemnou vůni, která vychází z vaší kuchyně. Tento okamžik zaznamená manas: „Hmm, něco tady pěkně voní“ a budhi rozlišuje: „Co to je za vůni? To bude asi sýr.“ Potom, ve chvíli kdy budhi usoudí, že se jedná o dobrý švýcarský sýr, který máte rádi, ahamkára promluví: „Opravdu je to on? To bych si ale dal.“ Tyto tři věci se dějí jedna po druhé. Jejich sled je však natolik rychlý, že je téměř nemožné je mezi sebou rozlišit.

Tyto pohyby naší mysli dají vzniknout touze po sýru. Touha již byla vytvořena, dokud nezajdete do kuchyně a neukojíte ji, vaše mysl se nedokáže vrátit do svého původního klidného stavu. Byla vytvořena touha, následně jsme vyvinuli snahu po jejím uspokojení, a jakmile jsme dosáhli jejího naplnění, vracíme se zpět do původního klidného stavu. Z toho vyplývá, že klid je základní stav mysli, ve kterém se normálně nacházíme, je to její přirozený stav. Ale tyto chitta vrittis, neboli změny mysli, narušují tento klid.

Všechny rozdíly vnějšího světa jsou výsledkem změn naší mysli. Představme si například, že jste svého otce nikdy nespatřili a když je vám deset let, znenadání zaklepe na vaše dveře. Otevřete a vidíte cizince. Běžíte za maminkou: „Mami, tam ve dveřích stojí nějaký cizí pán.“ Vaše matka přijde a vidí svého dlouho ztraceného muže. S velikou radostí ho přivítá a představí vám ho jako vašeho otce.. A vy řeknete: „Ach, tati…“ Ještě před pár minutami jste ho považovali za cizince, nyní se stal vaším otcem. Změnil se nějak? Ne, je to tatáž osoba. Sami jste si vytvořili představu cizince a potom ji přeměnili ve vašeho otce.

Celý vnější svět je založen na vašich myšlenkách a postojích. Celý svět je jen vaše projekce, představa. Vaše hodnoty se mohou změnit ve zlomku vteřiny. Dnes možná ani nemůžete vidět toho, kdo bude zítra vaším miláčkem. Když budeme mít toto na mysli, nebudeme přikládat takový význam vnějším věcem, vyhneme se stresu.

To je také důvod, proč jóga příliš neusiluje o změnu vnějšího světa. Existuje jedno Sanskrtské přísloví: „Mana Eva manushyanam karanam bandha mokshayoho.“ Jaká mysl, takový člověk. Omezení i svoboda jsou tedy jen v naší mysli. Pakliže se cítíme svázaní, tak také jsme. Cítíme-li se svobodnými, tak jimi také jsme. Vnější věci nás ani nesvazují ani neosvobozují, důležitý je náš postoj k nim.

Proto také kdykoli mluvím k vězňům, říkám jim: Cítíte se uvěznění a úzkostlivě čekáte, až se dostanete za tyto zdi, na svobodu. Ale podívejte se na stráže. Nejsou na tom stejně jako vy? Jsou mezi stejnými zdmi. Ačkoli v noci odcházejí, každé ráno jsou zde zpět. Rádi se sem vracejí a vy byste zase rádi byli pryč. Ale je to pořád ten samý areál. Pro ně to není vězení a pro vás ano. Proč? V čem se liší tyto zdi? Vy totiž cítíte, že je to vězení. Pro ně je to místo, kde vydělávají peníze. Rozdíl je pouze v přístupu. Kdybyste toto místo nevnímali jako vězení, ale jako prostor pro vaši reformu, možnost změnit svůj vlastní život, očistit se, byli byste tady velice rádi až do chvíle, než byste se zcela očistili. A kdyby potom řekli: „Jsi volný, můžeš jít“, možná byste řekli „Já se stále ještě necítím zcela očištěn, rád bych zde ještě zůstal.“ Ve skutečnosti mnoho bývalých vězňů i nadále pokračuje v jogínském způsobu života, ačkoli už jsou dlouho na svobodě. A jsou velice vděční za to, že byli uvězněni. To znamená, že se k tomu postavili správně.

Když budete mít kontrolu nad svou myslí a budete schopni s ní pracovat dle svých potřeb, nejste svázáni s vnějším světem. Ve světě kolem vás není nic v nepořádku. Vy sami jej můžete udělat nebem nebo peklem, na základě svého přístupu k věcem. Právě proto je celá jóga založena na chitta vritti nirodhah. Když dokážete kontrolovat svou mysl, dokážete vše. Potom již na světě není nic, co by vás svazovalo.
Překlad z knihy Sri Swami Satchidananda, The Yoga Sutras of Patanjali

Monika Winklerová
Monika Winklerová je hlavní autorkou a "programátorkou" tohoto webu. Věnuje se výuce různých jógových stylů - od dynamické Ashtanga vinyasa yogy až po klidnou Yin yogu. Je učitelkou Rádža jógy (200 hod., ČR), Ashtanga Vinasa yogy (200 hod., Indie), Hatha Yogy (200 hod., Indie) a Yin Yogy (100 hod., ČR) Posledních pět let se věnuje pořádání vlastních kurzů, workshopů a pobytů všude po světě. Co ji k józe přivedlo a jak jóga změnila její život, si můžete přečíst v jejím příběhu. >>
Komentáře