Józe jsem se začala věnovat někdy před cca deseti lety, šla jsem do toho naplno a z naprosto nesportovního a ztuhlého člověka jsem se vlastně docela rychle proměnila v téměř hadí ženu. Trošku přeháním, ale ne moc, šlo to rychle… Co jsem z toho vyvodila? Když to jde mě, tak to jistě půjde i ostatním.

Po pár letech výuky – pozorování „cvičenců“ na hodinách, několika kurzech pro učitele a setkáním s vlastními limity to vidím trochu jinak.

Znáte ten pocit, když se díváte na obrázek v učebnici jógy a nechápete, jak je to možné?

Ano, na obrázcích v učebnicích jógy přesně vidíte, jak by co mělo vypadat. Spousta doporučení, koleno nepředbíhá kotník, kyčle otevřené do boku a ramena nejlépe protočit kolem hlavy když se držíme za ruce 😀

Odkud se to všechno vzalo? Ve kterém z tradičních jógových spisů o tom něco najdete? Dívali jste se někdy do starší knihy s fotkami indických jogínů? Často dělají všechno zdánlivě špatně 😀 z našeho dnešního pohledu… Jejich stehno není v bojovníkovi rovnoběžné se zemí a koleno často předběhne kotník. Jaký to děs! a v samotné kolébce jógy 😉

Mrkněte třeba na fotku Pattabhiho Joise, co říkáte na jeho bojovníka?

Vzali jsme tělu jeho moudrost a bojíme se pokrčit koleno! Potřebujeme svolení od učitele, odtrhli jsme se a necítíme vlastní tělo, neposloucháme jeho moudrost a hledáme dogmatická pravidla, jak by to mělo vypadat.

Někteří se ptají učitele a jiní započnou vlastní průzkum. Průzkum je fajn, ALE… každý jsme jiný a tak aplikovat to, co jsme vypozorovali na svém těle na ostatní lidská těla nemusí být vždycky platné. Odtud k nám ale často přicházejí pravidla – od těch, co se zkoumali a pak nám je generalizovali – a řekli co a jak dělat.

Mysleli to dobře, ale skutečně nám tohle pomáhá? Není jóga spíše cesta sebeobjevování nežli neustálého posouvání vlastních limitů? Odpovězte si sami, co vlastně hledáte. Ale opravdu odevzdáte moudrost svého těla do rukou někoho třetího? Nechcete se raději zaposlouchat, co vám říká? Praktikovat jógu s citem a lehkostí? Dělat to tak, jak si to vaše tělo žádá?

Poslední slovo máte vždycky vy

Je to zajímavé téma, nakonec bychom ale nemohli ani nikam zajít na hodinu, takže všeho s mírou… Nechte se vést učitelem, ale ponechte si poslední slovo. Upravte si pozici, vnímejte, co se v ní děje. Nechte se do ní navést, ale nikdy nezapomínejte, že učitel do vás nevidí, to můžete jenom vy sami, vy sami hledáte limit. Možná někdy balancujete na hraně protažení a bolesti – ale co myslíte, že vám pomůže spíš – zavřít oči a vnímat, co se kde děje nebo se rozhlédnout, jak to dělají ostatní kolem a dělat to podle nich? Nebo podle toho – jak by to mělo být…

ZAPOMEŇTE NA TO, CO A JAK BY SE MĚLO DĚLAT!

Na této planetě nejsou pravidla platná pro všechny, svět je tak pestrý, nic není černobílé, nenajdete dva lidi se stejnými otisky prstů… A stejně jako není jeden jediný možný způsob stravování – ta nejzdravější dieta, po které všichni stále pátrají, tak ani neexistuje dokonalá asána. Pro někoho možná zklamání, pro druhého svoboda. To už je na vás, jak se k tomu postavíte 🙂

Poznávat své tělo a jeho limity

Na cestě k poznávání jedinečnosti vašeho těla a jeho specifik se můžete inspirovat 6-hodinovým DVD „Antanomy for Yoga“ od Paula Grilleyho nebo třeba kniho Bernieho Clarka „Your body your yoga„. Obojí je skvělé. Já jsem se k tomuto pojetí anatomie dostala na kurzu jin jógy a věnuji se tomu na víkendovém kurzu Yin jógy. Tak pokud vás téma zajímá a chcete poznat nejen svá anatomická specifika, mrkněte do kalendáře akcí.

Změna přístupu k jógové praxi

Co se týče mě, tak jsem již před lety rezignovala na neustálý „progres“ a vrátila jsem se k tomu, proč se józe věnuji. Cítím se po ní dobře, pomáhá mému tělu i psychice, úžasně zklidňuje mysl, pomáhá mi k bdělosti i mimo podložku. Když ale neustále chcete dál a dál, tak přicházíte o to hlavní – vnitřní klid a meditaci při cvičení. Svoboda přijde až se vzdáme svých očekávní.

Připomínejte si pravidelně, že vaší mysli nebude přítomnost nikdy dost dobrá, pořád bude něco chybět a bude nějaké „až“ (v tomto případě to může být až udělám most, až budu mít více síly, dosáhnu ruka tam a tam…atd…) Když o ní tohle budete vědět, je tam šance, že ji dokážete vypustit a přítomnost si užít takovou jaká je. (Tedy třeba jógovou pozici a celou praxi si prostě vychutnat, ikdyž nevypadáte jako na obrázcích v knize.)

Přeju hodně sebepoznání a volnosti na podložce i mimo ni 🙂

S láskou Monika Winklerová