Lokah Samastah Sukhino Bhavantu

Nechť jsou všechny bytosti šťastné a volné, a nechť mé myšlenky, slova a činy přispívají ke štěstí a svobodě všech.

लोकाः समस्ताः सुखिनो भवन्तु

Lokāḥ samastāḥ sukhino bhavantu ।

lokāḥ = světy, obyvatelé
samastāḥ = všichni
sukhinaḥ = štěstí, pohoda, blahobyt
bhavantu = nechť to tak je

(Podrobnější výklad jednotlivých tvarů slov najdete na konci článku.)

ke čtení si můžete pustit záznam z Vánočního mantrování.

Toto mantru si můžete odříkávat kdykoli během dne. Připomíná nám, že náš vztah a spojení se všemi bytostmi a věcmi by mělo být přínosné – přinášet štěstí a zbavovat utrpení.

Trvalého štěstí ani pravdy totiž nedosáhneme tím, že budeme druhé dělat nešťastnými. Pravdu ani trvalou svobodu nezískáme tím, že ji budeme upírat druhým. A pokud říkáme, že chceme, aby všechny bytosti byly šťastné, potom musíme prozkoumat vše, co děláme – jak žijeme, co jíme, co kupujeme, jak mluvíme a také co si myslíme.

Jistě už jste narazili na slovo karma, které znamená „akce.“ Ale nejen ve smyslu toho, co skutečně uděláme, ale také toho, co si myslíme a co říkáme.

I Albert Einstein připomínal zákon karmy, když poukazoval na to, že vesmír je zakřivený – takže cokoli do něj „vypustíme“ se k nám časem nevyhnutelně vrátí. 

Proto bychom měli být opatrní a důkladně si vybírat a sledovat, co si myslíme a říkáme, protože jednoho dne se to k nám může nějakou jinou „re-akcí“ vrátit.

Přijetí zákona karmy znamená také přijetí zodpovědnosti za své činy. Dnes bohužel žijeme ve společnosti, kde lidé velmi často nechtějí převzít zodpovědnost za své činy a odvolávají se na ostatní – však oni taky kradou, takhle se to dělá, podívej se kolem atd. Když on, tak já taky. Ale třeba i pokud jde o zdraví – celý život se o něj nestaráme a když onemocníme, viníme lékaře, že nám nepomůže. Je třeba si uvědomit, že v životě se nám dostává to, co „vysíláme“, že náš život je odrazem našeho chování a myšlení.

Samozřejmě není snadné takto kontrolovat svou mysl a své činy, ale kdy jindy se to začít učit, nežli právě teď. Je to jen další věc, ve které získáváme praxi až samotnou praxí 🙂

Nemusíme každý den posílat peníze do Afriky nebo do Tibetu, ale jednou týdně se můžeme vzdát masa (ulevit zvířatům i planetě), každý den můžeme alespoň jednomu člověku udělat radost 🙂

PS: I vaše pravidelná jógová praxe, ikdyby to bylo jen 15 minut denně, může být darem nejen vám, ale i vašemu okolí. Namaste.

Mantrový online kurz

Pokud vás mantry zajímají, jejich studiu se můžete pověnovat v online kurzu Sanskrtská knihovna, kde se dozvíte hodně informací z jógové historie a o jednotlivých bozích, dostanete hromadu odkazů na hudbu a v každé lekci i akordy k jedné verzi, takže si je můžete zahrát a zazpívat. Každou probranou mantru také dostane přesně přeloženou s gramatickým výkladem. O kurzu si můžete přečíst tady >>>.

Mantry si také můžete zazpívat naživo se mnou na lekcích jógy nebo pobytech, které najdete v Kalendáři akcí.

Inspirace k článku: jiamuktiyoga.com

Překlad slova po slově

• लोकाः lokāḥ – svět, obyvatelé světa (subst., m., koncovka -aḥ, např. योगः, अभ्यासः, tvar nom. pl.)
  
• समस्ताः samastāḥ – všichni (adj., m., koncovka -aḥ, tvar nom. pl.)
  
• सुखिनः sukhinaḥ (f.) – patří do kategorie přivlastňovacích podstatných jmen (končí na “-in”, např. योगिन्), která označují někoho, kdo něco vlastní, v tomto případě vlastní सुखम् sukham – štěstí. Tvar sukhinaḥ je tvar nominativu, mužského rodu, množného čísla – označuje tedy ty, jež vlastní štěstí (v množném čísle). Jednotné číslo, slovníkový tvar by bylo sukhin – tedy “ten, kdo vlastní štěstí.” Pro nás v češtině je zajímavý a používaný slovníkový tvar yogin – tedy “ten, kdo vlastní jógu, jednotu, spojení”, (nominativ je yogī), ženský protějšek je yoginī.
  – tvar sukhinaḥ se v textu mantry mění na sukhino kvůli pravidlu sandhi, které říká, že visarga, které předchází “a” a za níž následuje znělá hláska se mění: aḥ =>o  अः => ओ
  
• भवन्तु  bhavantu – nechť jsou, may they be, (3.os. pl. imperative, भू 1P – být, stát se)
  
• शान्तिः śāntiḥ – mír, klid, pokoj, pohoda (subst, f., koncovka iḥ, např.: वृत्तिः, tvar nom.sg.)

Foto: www.pexels.com