Fasciální jóga – pes hlavou dolů

Už dlouho vás na lekcích vyzývám, abyste si s pozicemi hráli, abyste v nich nebyli strnulí, ale začali experimentovat. A tak i dnešní článek a video budou o tom, jak a proč si pohrát s pozicí psa hlavou dolů.

Vidím na lekcích, jaký je v nás často zakořeněný strach z neznáma a taky – abychom něco neudělali špatně. Takže často když v pozicích dostanete pozvánku – „udělejte v ní to, o co si vaše tělo říká“ – vlastně nevíte co a začnete se rozhlížet kolem.

Proč tomu tak je?

• bojíme se porušit pravidla – přece víme, jak má pozice vypadat, že…
• cvičíme automaticky a nevnímáme své tělo – tudíž neslyšíme, o co by si tak mohlo říkat
• bojíme se, že budeme divní (co když všichni kolem dělají to stejné? tak se radši rozhlédneme, co dělají ostatní a přidáme se k nim)
• bojíme se bolesti – třeba nás bolívají záda a bojíme se, že to spustíme nebo nám někdo řekl, že některé pohyby bychom neměli nikdy dělat a že jsou nebezpečné.

Žijeme odpojení od těla

Když jsme většinu dne nuceni sedět, našemu tělu nezbylo než se odtrhnout a přirozené instinkty a zprávy, které živé tělo vysílá – vypnout. Vždyť přece musíme sedět a pracovat. A tak už ani necítíme, že je třeba se protáhnout, nevnímáme v jaké pozici se nacházíme – receptory už rezignovaly po dlouhých letech, když jsme na jejich impulzy nereagovali.

Pravidelným cvičením je ale chceme opět oživit – když při cvičení nasloucháme svému tělu, dáváme mu najevo, že jsou pro nás jeho zprávy důležité a ono nám zase bude dávat vědět, co od nás potřebuje. A tak třeba ucítíme, že je třeba se protáhnout a tělo nám to řekne dříve, než zatuhne v křeči nebo než se nám bloknou záda. Chce to čas, ale jde to obnovit.

Tento proces odpojování začíná už ve škole, kde prosedíme hodiny bez hnutí.

Jak se naučit naslouchat tělu

Jedním ze způsobů, jak se naučit zprávám svého těla naslouchat, je vybrat si pozici – kočka, střecha, kobra, sed, atd. – zastavit se a – začít se pomaličku pohybovat, třeba jenom pohoupávat a nechat tělo, ať nás vede. Vnímat, kde se co natahuje. Naciťovat, kde třeba je ztuhlost a jak tam tělo zavést – jakým pohybem (pozicí) – docílím v onom místě příjemného protažení a úlevy?

Proč se v asánách pohybovat?

• každé tělo je jedinečné – tudíž u každého z nás pozice, která z venku vypadá stejně, může učinkovat jinak – protahovat a ztlačovat jiné tkáně, využívat zapojení jiných svalů atd.
• postupně získáme zpět citlivost a vnímavost, což přinese i méně bolesti (a snáze ji budeme předcházet)
• protáhnete se tak, jako ještě nikdy a dostanete se na místa, kde jste se svým tělem třeba ještě nebyli
• fasciální tkáň miluje variabilitu a pestrost.

Jak fungují fascie

Zkoumání fasciální tkáně v posledních letech ukazuje nejenom, jak je celé tělo propojené, ale také, jak důležitá je variabilita pohybu. Když děláme stále tytéž pozice, tělo protáhne fasciální vlákna právě v těchto směrech. To nám ale pro živou fasciální tkáň nestačí.

Moc se mi líbí přirovnání mé učitelky fasciální jógy Daniely Meinl z její knihy „Das grosse Faszien Yoga Buch“, která bude brzy i v češtině, určitě vám dám vědět. Naši fasciální tkáň přirovnává ke svetru.

“Kdybyste chtěli vlněný svetr vypraný v příliš horké vodě opět roztáhnout, nepomůže vám natáhnout pouze několik vláken. Musíte ho natahovat celý zevnitř a do všech směrů. Podobně si to můžeme představit i v naší fasciální síti. Proto máme ve fasciální józe na zřeteli zejména to, abychom pozici nohou, paží a kloubů v ásanách neustále tvořivě měnili a dostali se tak co možno k nejrůzněji probíhajícím vláknům fasciální sítě.“