Co čeří klidnou hladinu naší mysli?

Setkali jste se už s termínem vrtti? Asi nejslavnější sútra, považována za definici jógy, obsahuje tento důležitý termín – 1.2. yogas chittam vrtti niridhah. Jóga je  zde definována jako zastavení změn mysli. Pokud však mysl není „zastavena v józe“, stále nás doprovázejí nějaké vrtti.

V Patanjaliho Jógasútrách je rozlišováno pět stavů mysli – pět druhů vrtti. Některé jsou aklishta, bezbolestné a mohou být józe nápomocné, jiné přinášejí bolest a jsou překážkou na jógové cestě – klishta. Není však přesně řečeno, které vrtti patří do které skupiny, každá z nich může být „bolestná a bezbolestná.“ Z dlouhodobého hlediska je chceme z mysli „uklidit všechny“, aby naše mysl byla čistá a prázdná. To však není snadné a cestou k tomuto cíli může být nahrazování negativních myšlenek pozitivními, nesobeckými, a v neposlední řadě pravidelná jógová praxe.

प्रमाण विपर्यय विकल्प निद्रा स्मृतयः ॥६॥

6. pramāṇa viparyaya vikalpa nidrā smṛtayaḥ.

Pět stavů naši mysli se jmenují pramana, viparya, vikalpa, nidra a smrtti. Každá z nich je dále popsána v následujících sútrách.

Pramana znamená správné a pravé poznání, které dle jógasúter může být založeno na přímém poznání (pratyaksa), dedukci (anumana) nebo na základě spisů osvícených mistrů (agama).

Viparaya je poznání nesprávné, které není založeno na skutečnosti, tedy omyl. Zde patří například situace, kdy si myslíme, že něco vidíme, ale ve skutečnosti tam je něco úplně jiného. Nejklasičtějším příkladem uváděných v komentářích Jógasúter je hadice ležící na zahradě, kterou mylně považujete za hada. Ačkoli to had není a poznání bylo nesprávné, vyvolá to v člověku třeba dojem strachu, a pod tímto dojmem pak může i jednat.

Vikalpa je taky druh nesprávného poznání založeného na jazyce, který je schopen vytvořit věci, které ve skutečnosti vůbec neexistují. Třeba scifi romány a postavy jako je superman a podobně.

Nidra znamená spánek a i ten je jenom jedním ze stavů mysli. Ačkoli kolikrát máme pocit, že ve spánku je hlava prázdná, mysl i nadále pracuje, vytváří sny atd. Ačkoli někdy máme dojem prázdna, i to je jen dojem, a není to totéž jako nepřítomnost dojmu. Se spánkem je to trošičku složitější – Patanjali říká: „Hluboký spánek je nepřítomnost jakýchkoli dojmů (otisků).“ Dále je pak ale možné rozlišit několik úrovní spánku, ale to snad až jindy.

Smrti znamená paměť. Ta může pracovat také pro nás, ve chvíli kdy si vzpomeneme na něco, co jsme se třeba naučili, nebo také proti nám – přes den se nám nekontrolovaně vynořují vzpomínky a my nejsme schopni je kontrolovat a soustředit se na skutečně přítomné věci.

Ačkoli je tisíce různých vrittů, většina se dá rozdělit do těchto pěti skupin. Všechny nám můžou na naši jógové cestě posloužit nebo se stát také překážkou. V určitou chvíli je však třeba odstranit je všechny a pak už jen jóga – zastavení změn mysli.  1.2. yogas chittam vrtti niridhah.