Néti je jedna z nejznámějších a dnes stále víc a víc se rozšiřujících technik, které vzešly z jógy/ájurvédy. Vyzkoušela jsem ji mnohokrát a pokaždé se zařekla, že už nikdy více, protože to u mě končilo většinou rýmou. Ikdyž jsem to třeba zkoušela zcela zdravá na jógovém kurzu nebo na ájurvédském pobytu pod „odborným vedením“. Dospěla jsem k tomu, že mám začarované dutiny a někde mi to tam odtéká asi do mozku.
Na rýmu jsem teď roky netrpěla, ale letos přišly ty dětské rýmy, které vždy po týdnu nakonec chytím. A tak když se poslední viróza vyvinula v zánět dutin, řekla jsem si, že není co ztratit. A asi jsem přišla na to, co byl problém. Sdílím, protože mně ty obecné rady vůbec nepomáhaly a třeba ty mé tipy někomu pomůžou.
Pokud vám to bez problémů klape, vůbec to tady dále nečtěte. Článek je pro ty, kterým to s dutinama neklape a třeba i průplach (nétí) vyzkoušeli a nedopadlo to dobře – třeba to skončilo zánětem ucha.
Začnu svou vlastní historií a diagnózou. V dětství jsem na dutiny trpěla a chodila jsem k sado-maso ORL, která se s tím nemazala a všem nám pěkně dělala punkce. Každé ráno – plná čekárna 10 -20 lidí s umrtvovací jehličkou v nose. Po umrtvení vám prorazí obří jehlu pocitově do hlavy (krásně to křupne), ale je to do čelistních dutin a propláchnou to. Dnes už se to moc nedělá, ale tehdy to prý bylo výhodné. Takže moje dutiny si toho zažily dost a určitě tam měly i lecjaké traumátko naskládané. Rovná se – vždycky jsem byla dost úzkostlivá pokud jde o to něco nějak dělat s nosem. To určitě neprospělo mým prvním neúspěchům s průplachem.
A pak je tady ještě jedna kapitola a to je vychýlená nosní přepážka. Nějaké vychýlení má nakonec prý většina populace – ať už od narození nebo nějakým zraněním třeba v dětství. Občas v ájurvédských knihách najdete, že néti nemáte dělat při vychýlené přepážce. Nakonec si ale myslím, že takové velké vychýlení má opravdu málo lidí a většina z nás může očistu nosu provádět, ale s tím, že je obzvlášť důležité dodržet určitá pravidla.
Obecně: nétí je průplach nosu slanou vodou speciální konvičkou nebo lahvičkou. Vzhledem k tomu, že jsem to při tom posledním zánětu chtěla zkusit, koupila jsem si sadu Respimer – říkala jsem si, že když do toho investuju a budu mít doma vybavení, je větší pravděpodobnost, že to udělám. Zabralo to. Ale jinak to hodnotím jako vyhozené peníze – je lepší si koupit konvičku než tu plastovou lahvičku. A jako vrchol všeho mi přišlo, že za ty cca 4 stovky tam máte 6 dávek se solí – tedy jenom na 6 průplachů. Samozřejmě ale můžete použít normální sůl. Nos proléváte vlažnou slanou vodou v předklonu a náklonu hlavy do strany. Tohle všechno obecné info, fotky a dávkování atd. najdete všude. Jen ještě snad k teplotě vody – doporučuju tělesnou teplotu, tedy teplejší než pokojovou, minimálně při rýmě. A teď už přejdu k tomu, co bylo pro mě klíčové.
To jsou asi moje hlavní objevy z praxe. A na závěr ještě zmíním jednu věc, co mi pomohla najít si k tomu cestu, a to je porozumění principu.
Ta slaná voda vpodstatě nikam daleko nezatéká a do vedleších dutin nosních se vůbec nedostane. Propláchnete pouze nos a nosní dutinu a ta slaná voda stáhne otok, což umožní vedlejším nosním dutinám vyloučit hlen/hnis – prostě cokoli tam je a nepatří. Fakt mi pomohlo to pochopení, že mi to nikam nezateče, když to nerozstřelím tím smrknutím.
Tak to jsou mé životní objevy na konci této rýmové sezóny. Myslela jsem si, že mám super imunitu na rýmu, ale život s malým dítětem mi zase ukázal. Nakonec jsem ráda, protože jsem se zbavila jednoho bloku a nějak se mi ulevilo. Až za pár let zase pojedu někam na ájurvédu, nemusím už trnout, když se bude blížit očista dutin. Už vím, jak na ně. Dejte mi vědět, pokud máte někdo podobné zkušenosti nebo pokud vám mé rady k něčemu budou. Zdraví zdar!