Asato ma sat gamaya

Všichni známe své fyzické tělo a starosti a péče o něj nám zabere spoustu času – musíme mu pravidelně dodávat potravu, očišťovat ho a zahalovat do oděvů, které pečlivě vybíráme tak, aby odpovídaly našemu charakteru. Se svým fyzickým tělem se totiž ztotožňujeme, myslíme si, že to jsme my. Žijeme ve světě věcí, potřebujeme ke všemu hmotné důkazy, na vše si chceme sáhnout. Existujícím je pro nás to, co se projevuje v hmotě, odtud vychází naše přilnavost k tělu a majetku.

असतो मा सद्गमय । 

तमसो मा ज्योतिर्गमय । 

मृत्योर्मामृतं गमय ॥

Asato mā sad gamaya ।

tamaso mā jyotir gamaya ।

mṛtyor māmṛtaṃ gamaya॥

Veď mě od nepravdy k pravdě/ Veď mě od neskutečného ke skutečnému.
Veď mě z temnoty ke světlu.
Veď mě ze smrti k nesmrtelnosti.

(Brhadaranyaka Upanishad – I.III.28)

Podrobný překlad slova po slově najdete na konci článku.

Otázka pravdy a existence odjakživa zajímala všechny filozofie a všechna náboženství, které se snažily nabídnout nějakou definici, uchopit tento termín a definovat vztah člověka k pravdě, k realitě, vysvětlit jeho existenci na tomto světě.

Co o pravdě a jsoucnu říká jóga?

Jóga nám nabízí termín SAT a definicí pravdy (SAT) se zabývá především jedna ze starých indických škol. Jedná se o ortodoxní školu Védanta. Jednou z jejich nejznámějších větví je Advaita Védanta (Šankara).

Advaita Védanta považuje za pravdivé pouze to, co existuje ve všech třech časových obdobích: minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Pravda je zde spojena s ontologickými otázkami po povaze bytí a termín SAT znamená nejen pravdu. Vidíme, že pravda, existence (jsoucno) a realita jsou hluboce provázané. Není-li něco jsoucího ve všech třech časových úrovních, nemůže to být ani pravdivé.

Co je skutečného kolem nás?

Vyjděme tedy nyní z termínu pravdy a existence jakožto něčeho trvalého za všech okolností a podívejme se kolem sebe. Vše, co nás obklopuje je součástí neustálého koloběhu proměn – ať už se jedná o přírodu – střídání ročních dob, koloběh zrození a umírání, nebo o věci tzv. neživé. Jakákoli věc kolem nás má svou historii – vznikla, vlivem procesů v přírodě, nebo byla člověkem vyrobena. Nebyla tady tedy „odevždy“ a také její existence v budoucnosti je omezená – rozbije se, opoužívá, zemře.

A ty se ptáš „co já?“

Přeneseme-li nyní tento termín na sebe, je jasné, že jsme-li my skutečně existujícími bytostmi, manifestací tohoto jevu rozhodně není naše fyzické tělo, které se neustále proměňuje, až jednoho dne zemře.

Jóga tedy lidskou existenci nespojuje s tělem, to je pouze manifestací existence, nikoli její podstatou.

Jak se však dostat k jádru? Je především nutné opustit koncepci hmota rovná se existence, a hledat na jemnějších úrovních. Nořit se do hlubin naší mysli a duše, pátrat po tom neproměnlivém v nás, po pozorovateli našeho života, kterého máme každý z nás v sobě.

Od těla k duši…

Na cestě od těla směrem k tomu, co bychom mohli nazvat duší, doporučuji třeba skvělé knihy Raymonda Moodyho o zážitcích blízké a sdílené smrti. Kde si přečtete plejády příběhů o tom, co lidé zažili po klinické smrti (nebo u smrtelného lože někoho jiného), jaké bylo jejich překvapení, když viděli ležet své tělo, ale zároveň vnímali, že oni stále existují, nezávisle na těle…

Kdy zpíváme / recitujeme tuto mantru?

Touto mantrou jako bychom se vraceli k vědomí své nekonečné podstaty, jako bychom žádali o to, abychom toto vědomí neztráceli ze zřetele. A stále se drželi toho, co je skutečně důležité. Můžeme si ji připomínat, odříkávat ve chvílích silného lpění, kdy cítíme, že se něčeho nechceme vzdát, kdy něco z našeho života odchází, něco končí. Tato mantra nás vede k uvědomění toho, že to opravdové je tady stále.

Oblíbená hudební zpracování této mantry

A na závěr pár odkazů, kde si můžete mantru poslechnout. Já osobně naprosto zbožňuju meditativní zpracování manter Raviho Shakara, několik verzí najdeme třeba u Devy Premal, a krásné podání s kytarou je od Kevina Jamese. To jsou tak přibližně moje nejoblíbenější, ale zpracování manter rychle přibývá, třeba v těchto moderních verzích. Máte-li nějaké své oblíbené, budu ráda, když je nasdílíte do komentáře.

Mantrový online kurz

Pokud vás mantry zajímají, jejich studiu se můžete pověnovat v online kurzu Sanskrtská knihovna, kde se dozvíte hodně informací z jógové historie a o jednotlivých bozích, dostanete hromadu odkazů na hudbu a v každé lekci i akordy k jedné verzi, takže si je můžete zahrát a zazpívat. O kurzu si můžete přečíst tady >>>.

Mantry si také můžete zazpívat naživo se mnou na lekcích jógy nebo pobytech, které najdete v Kalendáři akcí.

Překlad a výklad slova po slově

• असत् asat (subst., n.) – nejsoucno, nepravda, neskutečnost, tvar असतः asataḥ (ablative – pojí se s předložkou od) se mění na asato kvůli pravidlu sandhi, které říká, že visarga, které předchází “a” a za níž následuje znělá hláska se mění: aḥ =>o  अः => ओ
• मा mā – mě (1.os.sg, osobní zájmeno, accusative)
• सत् sat – jsoucno, pravda, existence (subst., n.), tvar सद् sad (accusative, používá se i pro označení cíle) t => d kvůli sandhi, které říká, že neznělá hláska za kterou následuje hláska znělá nebo samohláska se mění na hlásku znělou neaspirovanou stejné třídy, v tomto případě tedy त् => द्ग
• मय​ gamaya – veď (sloveso ve tvaru causativním, imperativu, 2.os.sg)
• तमस् – tamas (n. končí na s, jako třeba तपस्) – nečinnost, ochablost, temnota (jedna ze tří gun, kvalit mysli), tvar तमसः tamasaḥ (ablative – pojí se s předložkou od) se mění na tamaso kvůli pravidlu sandhi, které říká, že visarga, které předchází “a” a za níž následuje znělá hláska se mění: aḥ =>o  अः => ओ
• ज्योतिस् jyotis (n.) – světlo, hvězda, tvar ज्योतिर् jyotir je tvar vzniklý z tvaru accusativu ज्योतिः (používá se i pro označení cíle), po uplatnění sandhi, které říká, které říká, že visarga, které předchází jiná hláska než “a” a za níž následuje znělá hláska se mění: ḥ => R (následuje-li neznělá hláska, nic se nemění)
• मृत्युः mṛtyuḥ – smrt (m. jako गुरुः) मृत्योर् – mṛtyor tvar ablativu (od) ze slova मृत्योः byl změněn kvůli sandhi, které říká, že visarga, které předchází jiná hláska než “a” a za níž následuje znělá hláska se mění: ḥ => R (následuje-li neznělá hláska, nic se nemění)
• अमृतम् amṛtam (n., jako चित्तम् ) – nesmrtelnost, tvar acusativu