Dnes se podíváme na zřejmě nejznámější védskou mantru nazývanou podle typu verše nejčastěji pouze slovem Gāyatrī. Svou gāyatrī má však nakonec většina (ne-li všichni) hinduistických bohů, a tak, pokud chceme být konkrétní, můžeme tuto mantru nazývat Sāvitrī Gāyatrī.

Gāyatrī manter je tedy mnoho. Tyto mantry mají vždy tři verše o 8 slabikách. Kromě toho, jak uvidíte na příkladech níže, některá slova se v nich opakují.

Mohli byste teď namítnout, že gájatrí mantra má přece verše čtyři. A měli byste pravdu, ten první verš však není součástí metra, jedná se o invokační formuli, která se jmenuje vyāhṛti. Jedná se o takové vzývání hmotného i duchovního světa.

Z naší známé sāvitri gāyatrī tam tedy rozeznáváme 2 slova a to:

• धीमहि dhīmahi - nechť meditujeme 1.os., pl, Ā, “žehnací způsob”
• प्रचोदयात् pracodayāt - nechť inspiruje  प्र √चुद् - pracud - dát se do pohybu, podněcovat, inspirovat (1P) (tvar 3.os.sg., “žehnací způsob”

Teď už se ale pojďme podívat přímo na "naši gájatrí."

Ústní tradice

Mantra pochází z nejstarší védské sbírky, která se nazývá Ṛg veda. Tyto dnes "sbírky" byly předávány ústně v rámci rodu a pojí se s nimi důraz na přesnou výslovnost podle specifických pravidel. Tato pravidla jsou specifická oproti čtení běžného sanskrtského textu - recitace véd má prostě svá vlastní pravidla (podíváme se na ně později). A ta tedy platí i pro gájatrí mantru. Vzhledem k množství tradic a rodů, kde se mantra předávala se ale mohou v detailech lišit.

Díky orální tradici předávání jsou védy také označovány slovem śruti = „to, co bylo slyšeno".

Védské hymny byly určeny k přesně prováděným obřadům yajña (यज्ञ).

Datace

To, co dnes nazýváme Ṛg védou, vznikalo v průběhu několika staletí, datace je samozřejmě orientační založená na zkoumání jazyka, kulturních zmínek a dobového kontextu.

Nejstarší vrstvy (2 - 7 mandala), kde patří i gájatrí mantra se datují do doby okolo roku 1 500 - 1 300 př.n.l. Mladší vrstvy (1, 8 - 10 mandala) mezi lety 1 300 - 1 000 př.n.l.

Struktura

Ṛg veda je rozdělena do 10 mandal. Gájatrí mantru najdete ve 3. mandale. Mandaly jsou v Ṛg vedě často rozděleny na základě rodových linií. Ta třetí pochází od rodu Viśvāmitra. Obecně 2 - 7 manadala jsou považovány za nejstarší a jedná se právě o rodové sbírky. 

Autorství

Třetí mandala a s ní tedy i gájatrí mantra pochází od rodu Viśvāmitra. Jedná se o rod "zřeců" v sanskrtu ṛṣi ऋषि (čti rši).

Slovo ṛṣi ऋषि je nejčastěji odvozováno od slovesa √dṛś („vidět“) a je jím označován ten, kdo vidí pravdu. Česky můžeme nejpřesněji použít méně běžné slovo "zřec" nebo už méně přesné mudrc. Mantry a vědění véd je označováno jako viděné dṛṣṭa (दृष्ट). Jednotliví ṛṣi nejsou vnímání jako autoři - mantry jim byly zjeveny. 

Konkrétně tedy gájatrí byla zjevena ṛṣi Viśvāmitrovi. Ostatně slovo Viśvāmitra má také zajímavý význam - znamená "přítel všech": viśva (विश्व) - vše (tvar kmene je viśvā-, proto je ve sloučenině dlouhé a), mitra (मित्र) - přítel. 

Přesná "lokace" mantry

Na závěr bych ještě vysvětlila přesnou lokaci mantry, co tedy znamená Ṛg veda, 3.62.10. Už víme, že číslo 3 označuje mandalu, číslo 62 označuje hymnus. Konkrétně tedy 62 je věnována slunečnímu božstvu Savitr. A poslední číslo ozančuje sloku/verš. Mantra se nachází na konci tohoto hymnu.

Pozdější zmínky

Kromě Ṛg védy se mantra objevuje i v pozdější yajurvédě a sámavédě, ale v podstatě jako citace liturgického textu. Přidává se k ní Óm a již zminovaná invokační formule vyāhṛti.

Zajímavý je ale její posun v upanišadách, kde se stává meditačním textem. (Už jsem psala, že hymny Ṛg védy byly jinak určeny k přesně prováděným obřadům). Upanišady jsou takovým filozofickým výkladem véd a gájatrí je zmíněna v Taittirīya Upaniṣad a Chāndogya Upaniṣad, kde už je ale nahlížena jako mediatční formule.

Ve videech níže se naučíte hrát dvě mé oblíbené verze gájatrí, které často zpívám s lidmi na lekcích.