Zdravím vás, včera proběhla otevřená lekce na téma „guru“ a protože jsme si tam povídali o jedné mantře, napadlo mě natočit s ní video a předat vám na webu její slova, třeba vám teď něco důležitého připomene 🙂
Je jednou z přirozeností mysli, že chce vždy něco jinak, než to právě je. Vždycky je něco nedodělaného, něco chybí nebo chce naopak od něčeho utéct. A když jsme zrovna v tom vytouženém okamžiku – třeba na dovolené – po chvilce začneme řešit, co vše změníme až se vrátíme. Dokolečka dokola ve sto variacích, ale nakonec vždy totéž.
Jóga, mantra, meditace jsou jen možné nástroje, které nám pomáhají na chvíli zastavit. Vnímat a obdivovat to, jak to je teď, jak to vlastně klape.
“ Ve světě času jsou cíle a mety určitě naprosto příhodné. Jenže kolem nich existuje tolik úsilí, starostí a očekávání… Stát se tím či oním, patřit k tomu či onomu, tohle změnit, tam to vy lepšit, tohle pročistit a tak dále. Noví důležití lidé, mistři vědomí a hlasatelé pravdy vystupují odevšad a nabízejí své vlastní návody na život. A v tom úprku od jednoho způsobu ke druhému si jaksi nechceme uvědomit, že svoboda se nenachází na tom či onom místě. Protože svoboda od své přirozenosti nemůže být výlučná a ani se nemůže ztratit. Nedokážeme si všimnout, že zatímco se ženeme za dalším očekávaným duchovním orgasmem, nenalézá se hledaný poklad na místě, kam jdeme, nýbrž je ukryt přímo v našich krocích. Ve spěchu za lepší situací v čase šlapeme po květině bytí, která rozkvétá každým okamžikem.
Zdá se mi, že naše připoutaností k cílům pochází z naší potřeby něco si dokazovat. Jenomže život je prostě život a nesnaží se cokoliv si dokázat. Letošní jaro se nebude snažit, aby bylo lepší než to loňské, a stejně tak se ani dub nebude chtít stát bukem.“ (Tony Parsons, kniha Odhalené tajemství, s. 39)
Guru má formu nepřerušeného kruhu, který prostupuje vším, co se pohybuje i vším nehybným, to říká tento verš. Guru je tedy jako esence ve všem. Není to něco, k čemu směřujeme, něco co je potřeba hledat, něco podmíněného. Možná se dá říct, že je to způsob nazírání – vidět „to“ ve všem.
„Rozhodující není uctívání nějaké osoby, ale pevnost, stálost a hloubka oddanosti vašemu cíli. Život sám je nejvyšší guru. Buďte pozorní k jeho lekcím a poslušni jeho pokynů. Jestliže si personalizujete jejich zdroj, pak máte vnějšího gurua. Přijímáte-li je přímo od života, je budu uvnitř. Slova svého gurua, ať už vnějšího či vnitřního, si musíte připomínat, obdivovat je, přemýšlet o nich, žít podle nich, milovat je, nechat se jimi změnit, růst s nimi a vzít je za svá vlastní.“ (kniha Já jsem to, s. 130)
Není co dodat. Pusťte si video s písničkou, která je vlastně přesně o tom – vidět to v přirozenosti květin, vody a nechat se vést. Připomínat si to.
अखण्डमण्डलाकारं व्याप्तं येन चराचरम् ।
तत्पदं दर्शितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥
Akhaṇḍamaṇḍalākāraṃ vyāptaṃ yena carācaram ।
tatpadaṃ darśitaṃ yena tasmai śrī gurave namaḥ ॥
[Akhandamandalákáram vjáptam jéna čaráčaram / tatpadam daršitam jéna tasmaj šrí guravé namahá]
Klaním se tomuto posvátnému guruovi, skrze nějž byl tento stav poznán. Tomu, jenž má tvar nepřerušeného kruhu, kterým je prostoupen celý projevený svět – vše, co se pohybuje i vše nehybné.
“Guru je zde vzýván jako vše-prostupující princip, který vede v poznání.” Výklad jednotlivých slov najdete na konci článku.
Pokud vás zajímají mantry, jejich studiu se se mnou můžete věnovat v online kurzu Sanskrtská knihovna, kde se dozvíte hodně informací z jógové historie, o jednotlivých bozích, dostanete hromadu odkazů na hudbu a v každé lekci i akordy k jedné verzi, takže si je můžete zahrát a zazpívat. O kurzu si můžete přečíst tady >>>.
Mantry si také můžete zazpívat naživo se mnou na lekcích jógy nebo pobytech, které najdete v Kalendáři akcí.