Yin jóga – nová nebo tradiční jóga?

„Yin yoga je nové jméno, ale nikoli nová praxe. Kromě pár výjimek byla jógová praxe, před revolucí Ashtanga Vinyasy v osmdesátých letech, převážně yinová.“  Paul Grilley (citace ze skrip Yin Yoga Teacher training – Sebastian Pucelle, Murielle Burelier)

V českém prostředí byly do devadesátých let známé především knihy A. Lysebetha, který také doporučoval setrvávat v pozicích po delší dobu (viz třeba známá Rišikéšská sestava) a potom škola Jógy v denním životě, indického učitele paramhansy svámí Mahéšvaránandy. Tyto lekce jsou klidné, mezi ásánámi je relaxace. Některé z ásán mají dynamickou část a potom přichází statická (třeba již zmíněná Rišikéšská sestava).

Pokud půjdeme do světové jógové historie, zjistíme, že ani tam se na jógové pozice příliš nespěchalo a žáci byli vedeni spíše k delšímu setrvání v pozicích.

Patanjali: Sthira sukham ásanam. Pozice (ásána) je pevná a pohodlná. Yoga Sutra of Patanjali, Sadhana pada – II:46

V Patanjaliho jóga sútře se tedy kupodivu vůbec neřeší proskoky do vinyasy :-D, ani jiná cvčební setava, ale jen a pouze jak zastavit mysl. Co myslíte, je to snazší v pohybu nebo v zastavení?

Adi Shankaracharya: „Yoga asana je pozice, v níž dochází k neustálé spontánní meditaci, není to ta, která ničí naše štěstí.“ (filozof z osmého století, citace ze skrip Yin Yoga Teacher training – Sebastian Pucelle, Murielle Burelier)

Krishnamacharya: o janu širšásáně: „V pozici s hlavou na koleni můžeme zůstat pět minut až půl hodiny.“ (Yoga Makaranda, 1935) Krishnamachyarya je učitel dvou dnes zřejmě nejznámějších učitelů, Shri K. Pattabhi Joise a B.K.S. Iyengara – tedy zakladatelů ashtanga vinyasa yogy v prvním případě a Iyengar jógy v případě druhém.

B.K.S Iyengar: Supta Badhakonasana: „pokud cítíte jakékoli napětí, když vstupujete do pozice, použijte dva bolstry místo jednoho… a s praxí prodlužujte setrvání v pozici na 5 – 10 minut.“ (Citace ze skrip Yin Yoga Teacher training – Sebastian Pucelle, Murielle Burelier)

Navzdory těmto citacím, které ukazují, že jógová praxe byla v historii spíše jinovou aktivitou, se v posledních letech, jako takový protipól dynamických směrů jako je ashtanaga vinyasa, vinyasa jóga nebo power jóga, vynořila a popularizovala jin jóga jako samostatný směr, který spojuje tradici jógínskou a taoistickou a stojící na několika principech, o kterých si povíme zase v dalším článku, nebo na pravidelných víkendových kurzech jin jógy.