Ajurvédské procedury, díl II.

Opět další den za mnou a večer usedám k psaní zřejmě posledního článku z cyklu ajurvédských procedur. Na závěr jsem si nechala samé fajné mňamky, které jdou opravdu do hloubky. Doufám ale, že si rozumíme, že je fajn tyto věci absolvovat pod zkušeným dozorem. To jen aby někdo nevytáhl slazenou kokosovou vodu nebo ghí z lednice a nelil si ho hned do očí 😉

Jen pro vaši představu denních procedur, dnes jsem absolvovala masář hlavy, Shiropichu, potom zápěstní zábal a v závěru Sarvangadhara (oilbath). Odpoledne ještě speciální Vasti. Tolik k dnešnímu dni a jdeme na zbývající, zatím nepopsané procedury.

Sarvangadhara a SarvangaParisheka

Sarvangadhara je procedura, kterou jsem absolvovala dnes a říká se jí oil bath, tedy olejová koupel. Co se týká spotřeby oleje, bude to zřejmě nejnáročnější procedura a to se tady nikde na masážích nešetří. Provádí se na speciálním dřevěném lehátku (stejném jako na Shirodharu), které je mírně zklopené.

Lehnete si na lehátko a vychutnáváte si příjemné polévání olejem a současné masírování. Dnes, stejně jako již několik posledních dní, jsem měla dvě terapeutky a protože jsou již krásně sehrané, byla masáž moc příjemná. Zábava ale nastává v druhé části této masáže, kdy se na kluzkém lehátku musíte obrátit na břicho. Při tomto manévru jde opravdu o život, protože tak slizký olej jako na tuhle masáž jsem snad ještě neměla 😀 

V druhé části masáže na břiše vlastně vše visí na hlavě, která je položená na suchém ručníku a to jediné zabraňuje tomu, abyste se svezli z lehátka dolů 🙂 Brala jsem to jako dobrodružství, takže jsem se u toho i dost nasmála, ale určitě bych navrhla nějaký zlepšovák na lehátko. A samozřejmě dostat se pak z lehátka, to je teprve výzva 😀

SarvangaParisheka je procedura, kterou jsem neabsolvovala, ale od Terezky vím, že vás posadí do vany a šplíchají na vás nějaký bylinkový odvar. A to mě nezaujalo natolik, abych si ji vyžádala 😀

Dýchací cesty

Na očistu dýchacích cest zde můžete absolvovat dvě procedury. Jednou z nich je bylinná inhalace a druhou Nasya. Moc se mi líbí jejich dřevěná lehátka, protože jsou připravena na vše. Třeba když po masáži následuje inhalace, stačí, když se obrátíte na břicho, hlavu strčíte do otvoru, který vede do skříňky, která je součástí stolu a tam dostanete kastról s bylinami, který stačí trošičku otevřít.

Nasya je komplexnější proces a sestává z několika částí. Tuším, že se začínalo masáží hlavy (20 min), potom se inhalovaly bylinky (20 min), potom se i tvář a čelo masírovaly malými bylinnými pytlíčky a v závěru přichází doktorka, která vám začne po troškách nalévat olej do nosních dírek a dvě terapeutky mi masírovaly vždycky dlaň a chodidlo na té straně, kde se zrovna kapal olej. Po čase mě posadili a musela jsem intenzivně nadechovat (ikdyž to se dělalo i vleže) a když jsem měla pocit hořkosti, že by olej stékal do krku, tak jsem ho musela plivat. Ten den pijete speciální čaj a vyfasujete klasickou čepičku, aby vás neofouklo.

Tajné foto v županu a čepičkou 😀

Pro mě osobně je tohle nejnáročnější technika, protože kdykoli dostanu něco k inhalaci nebo si naliju do nosu, tak z toho mám na několik dní ucpaný nos, což je zcela v rozporu se smyslem těchto technik, které vám mají nos uvolnit. Odpoledne jsem spala a cítila se jako po nachlazení, naštěstí druhý den se mi nos uvolnil.

Co se týče rýmy, trošku narušuji stereotypy, jelikož ji prožívám tak, jak je ve většině vtipů přisuzováno mužům. Mám pocit, že moje vnímání je rýmou vždy zastřené, jakoby mě rýma oddělila od světa a mě zůstal pouze pokřivený obraz jako když něco pozorujete zpod vodní hladiny.

Odstranění toxinů

Cílem vlastně všech procedur, stravy i podávaných léku je především detoxikace. Masírovat tkáně a skrze ně působit bylinnými oleji, zahřívat a stimulovat tak, aby tělo začalo uvolňovat nahromaděné toxiny. A toxiny uvolněné do trávicího traktu se pak uvolňují dvěma technikami – Virechanou a Vasti.

Virechana začíná o půl šesté ráno, tedy s místním východem slunce. Provádíte ji sami na pokoji, podle instrukcí, které jste dostali předešlý den. Začíná to tím, že si vezmete jednu nebo dvě tabletky na pročištění a čekáte, co bude 😀 Tabletky jsou přírodní ( já jsem měla gallnut, ale nevím, jestli všichni dostávají totéž) a mají projímavý účinek.

Celou noc před touto očistou jsem nemohla dospat a po požití tabletky jsem očekávala okamžitý účinek. Ještě jsem se odhodlala vyfotit východ slunce a potom už jsem se pohybovala okolo svého domečku, především na terásce. Četla jsem si, popíjela horkou vodu… když stále nic nepřicházelo, tak jsem si i zacvičila jógu jako každý den.

Přiznám se, že jsem asi čekala nějaký větší masakr, ale po otravě jídlem, kterou jsem prodělala před odjezdem tady, byla tohle procházka růžovým sadem, která trvala jenom krátce. I tak jsem měla z této očisty dobrý pocit a údajně je to taky dobrá „dezinfekce“ trávicího traktu.

Ke mně na terásku mi ten den donesli speciální dietní snídani i oběd, o který jsem musela zabojovat s veverkou 😀 O dietní snídani, ke které jsem si vyžádala i nějaké dietní sušenky, jsem se prozměnu dělila se psem 😀 A zbytky oběda nakonec jedla veverka i pes 😉

Druhou očistu nazývanou Vasti znáte pod slovem klystýr. Zde ovšem jako vše, prováděn s olejem. Klystýr se tady provádí odpoledne, začíná masáží břicha, nahříváním břicha a potom zavedením ne přiliš velkého množstvé oleje ajurvédskou doktorkou. Zajímavý byl důraz na hluboké dýchání (nádech dokořán otevřenou pusou a výdech nosem) a v druhé fázi tření rukou. Opravdu by mě zajímalo, jestli to má nějaký fyziologický podtext, nebo je hlavním záměrem odvedení pozornosti. Kdo víte, napište mi do komentářů, ráda se dovzdělám 😉

Po zavedení oleje je vaším úkolem ho udržet co nejdéle. Dvacet minut zůstáváte bez pohybu na levém boku a pak už je to na vás 🙂

Kromě klystýru je tady ještě jedno Vasti, které jsme si s Terezkou moc oblíbily a to je Janu vasti. Při této proceduře vám na kolena nasadí vytvarované těsto, stejné jako na oční očistě s ghí, ale větší, jeho okraje zabezpečí vatou a na kolena vám nalijí teplý olej, který tam nechají 20 minut. Velice příjemná relaxační procedura.

Jet či nejet?

Jak jste tedy asi pochopili, není to klasický welness pobyt a čekají vás tady jisté výzvy. Po procedurách jste často unavení, v určitou chvíli vylučujete toxický pot, pořád jste mastní a většinu dne strávíte v županu, do kterého byste se vešli aspoň třikrát. Na pláži se neopalujete a jste rádi, když za týden dáte jednu nebo dvě procházky, ikdyž vám moře hučí pod okny.

Vydržela jsem osm dní procedur a čistě ajurvédské stravy, kde kupodivu není čokoláda a já ji ani na pokoji nejedla, protože jsem neměla chuť!!! :-O 

Přesto musím říct, že jsem nadšená a už teď se cítím tak zvláštně živější. Probouzím se před šestou hodinou ranní a cítím se každý den vitálnější. Ráno medituji na terásce, čtu si, potom cvičím jógu a po józe vyrážím na snídani. Je to báječné nemuset chvíli nic řešit a vychutnat si zastavení, vystoupit z koloběhu hektického světa.

Tradičně by se takové očistě mělo věnovat 21 dní, takže se svými celkem 11 dny budu asi tak na polovičním účinku. Ale jsem moc ráda, že jsem poznala, že existují místa jako je toto a rozhodně plánuji si tento proces zopakovat, a to v jeho plné délce. Tak uvidíme, jestli to vyjde 😉

Dnes už nám s Terezkou přijedou ženy na naši společnou cestu a nám začne druhá etapa této cesty. Krásně jsme si tady odpočaly, naladily se a těšíme se na sdílení se skupinou žen na této dobrodružné cestě, především po těch vnitřních krajinách 🙂

Krásné dobré ráno do ČR, s láskou Monika

PS: Ačkoli to píšu zase v deset večer, tuším, že internet pojede zase až v šest ráno 😀 A taky že jo 😀